Aby se mohla věnovat kreativní tvorbě, opustila Lenka Kovářová po padesátce post ředitelky obchodního centra. Pomocí videí, návodných článků i workshopů učí zájemce o šití, jak si zhotovit střih, jak co ušít. Kromě lektorské činnosti nabízí na svém webu Šijeme hravě hotové střihy a návody na výrobu bot pro bosonožce – barefoot i návody na nejrůznější druhy oblečení. Proč pořádá kurzy šití? Co obnáší výroba jednoho videonávodu? Jak zakrýt oblečením velké břicho?

Místo přehlídkových mol zakázkové krejčovství

Kde jste se naučila šít?

Moje maminka byla vyučená dámská krejčová. Když jsem byla malá, šitím si přivydělávala. Šicí stroj byl součást naší domácnosti od nepaměti. Z odstřižků jsem šila různé modely na panenky a někdy v šesti letech jsem projevila přání naučit se šít na šicím stroji. No a od té doby jsem se stroje nepustila. Asi ve 14 letech jsem si ušila své úplně první letní šaty. V té době už jsem věděla, že bych se ráda dostala na oděvní obor na textilku v Liberci. To se mi také povedlo a já studovala obor pro budoucí technology a konstruktéry v oděvní výrobě. Snila jsem o tom, že jednou budu módní návrhářkou. Jenže za totality nebylo vůbec jednoduché se k této práci dostat, a tak jsem nastoupila do textilkombinátu. Po roční praxi jsem hned byla „hozena do vody“ jako vedoucí zakázkového krejčovství, kde jsem byla až do mateřské.

Práce není jen o šití

Čím jste? Švadlenou, módní návrhářkou nebo koučkou?

Myslím, že od každého trochu. Musím umět spoustu věcí a celý život se něčemu novému učím. Vždycky si říkám, že tohle je už poslední, ale stejně přijde další výzva a já se do toho znovu pustím. Konstrukcemi střihu a šitím na škole to začalo, příchodem počítačů do mého života se otevřel nový prostor, takže počítačem a grafickými programy to pokračovalo. Další výzva přišla v podobě kurzu online marketingu, tvorby webu a PPC reklamy. Před dvěma lety přišel na řadu program CAD, ve kterém konstruuji a stupňuji střihy. Vždycky se objeví něco, čím můžu svou práci posunout dál. Takže kdybych měla určit, čím jsem nejvíce a nejraději, vůbec bych se nedokázala snadno rozhodnout. Jsem návrhářka, švadlena, grafička, lektorka, marketér i uklízečka…

Co vás na šití zaujalo? Co pro vás šití znamená?

Zpočátku se mi líbilo, že je fajn umět si ušít to, co ostatní nemají, mít možnost se odlišovat a mít zajímavou práci. Tohle trochu povrchní rozhodnutí mi však přineslo mnohem více. Moje práce mě naučila trpělivosti, jít si za svým, vyřešit věci, které se mohou zdát neřešitelné. Dala mi přesvědčení, že i když něco pokazím, vždycky se to dá spravit, a že ten výsledek je mnohdy ještě lepší než původní záměr. Hodně krásných věcí vlastně vzniká tak trochu omylem. Dnes je pro mě zvlášť důležitá kreativita. Vytvořit něco podle sebe, mít z toho pak radost a užitek, to je hnací motor.

Jak zakrýt velké břicho

Dočetla jsem se o vás, že díky padnoucím střihům dokážete ušít slušivé oděvy pro každou postavu. Jaké máte fígle na zakrytí vyklenutého břicha po dětech? Na co si má dávat pozor žena menší postavy?

Myslím si, že každá žena může být krásná bez ohledu na to, jaké má její postava nedostatky. Pokud mám někde problém nebo nechci na určitou partii upozorňovat, vyhnula bych se upnutému oblečení a liniím, které danou partii mohou rozšiřovat. To znamená členící švy v této partii nemít horizontálně, ale vertikálně. Hodně se dá zakrýt vhodným materiálem, řasením a správným výběrem střihů. V zakázkovém krejčovství jsem se naučila naslouchat svým zákazníkům a šít pro ně věci, ve kterých se cítí a vypadají dobře. Je to taková alchymie střihu, materiálu ale i barvy a délky oděvu.

Učit konstrukce střihu je složité, ve škole to byl maturitní obor na čtyři roky. Pro amatéry je to zbytečné. Důležitější je umět z jednoduchého střihu modelováním a přenášením záševků vytvořit úplně nový model.

11 velikostí střihů

Po škole jsem si občas zkoušela něco ušít podle Burdy. Mám ale jen 160 cm, a tak jsem musela střihy hodně upravovat, aby mi opravdu sedly. Proto jsem se zaměřila na to, aby velkosti mých střihů odpovídaly nejenom podle obvodu, ale také na výšku. Většina střihů má tudíž 4 výškové skupiny a v každé z nich najdete 11 velikostí. Pro představu: 150 cm vysoká žena s obvody 90–60–90 asi neocení střih na 180 cm vysokou postavu s mírami 90–60–90 J. Střihy pečlivě zkouším, žádný nevyzkoušený nikdy nepustím „ven“.

Konstrukce a výroba oděvních střihů na míru

Své zákaznice učím, jak si střih upravit na svou postavu, pokud mají nějakou abnormalitu. V praxi to znamená, že první je představa, tu vložím do střihu v CAD programu, potom model ušiji z netkané textilie. Pokud je potřeba, střih upravím a ušiji v jedné nebo ve dvou vybraných velikostech. Při šití se fotí celý postup, případně točí videa. Podle hotového výrobku ještě upravím, dokončím, přizpůsobím všem velikostem. A pak se střihy dál graficky upravují.

Co si mám představit pod pojmem „oděvní střihy na míru“?

Oděvní střih na míru je střih vyrobený pro vás, na vaši konkrétní postavu. Pokud mám možnost si zákazníka změřit sama, je to se 100% zárukou. Pokud se zákazník měří sám, je vodítkem pouze výška, obvod hrudi, pasu a boků. Pak výsledek není úplně přesný, ale střih pořád padne lépe než konfekce. Tahle práce mě moc baví, je to vždycky výzva. Pokud máte atypickou postavu, můžete si střih, který nabízím v e-shopu, nechat upravit na svoje míry nebo si nechat vytvořit střih úplně nový podle vlastního návrhu. To je však pracné, zákazník musí počítat s vyšší cenou této služby.

V padesáti bez práce?

Kdy vás napadlo šitím se živit? Dělala jste i jinou profesi?

Po mateřské dovolené (před třiceti lety) jsem začala podnikat. Měla jsem dílnu a šili jsme dětskou konfekci, než přišly levné výrobky z Číny a vše skončilo. Pak jsem dlouho měla zakázkové krejčovství a svatební salon s vlastními modely, ale po několika letech mě to začalo unavovat. Bylo to náročné, musely se dodržovat termíny, které se často daly jen špatně odhadnout, strefit se do vkusu zákazníka, mít kvalitní zaměstnance. Na nějakou dobu jsem se od šití odvrátila a spolupracovala se svým tehdejším manželem na projektu svatebních dekorací a akcí na klíč.

Po rozvodu jsem se rozhodla, že si najdu práci, abych měla čas a klid se rozmyslet, co dál. Pracovala jsem šest let jako ředitelka nákupního centra, mou hlavní náplní byl marketing. Tahle práce mi dala hodně. Byla náročná, takže jsem se naučila efektivně využívat pracovní čas a organizovat si více činností tak, aby se daly dobře zvládat. Za zkušenosti z téhle práce jsem vděčná, ale nakonec jsem ji opustila, protože mi v ní scházela kreativita.

Osud chtěl, abych pracovala sama na sebe

Když jsem odcházela, měla jsem už vizi nového podnikání, ale také spoustu obav. Nebyla jsem si vůbec jistá, jestli je možné se uživit projektem „učím lidi šít.“ Absolvovala jsem tedy nějaké certifikované kurzy v oblasti online marketingu, abych si rozšířila kvalifikaci. Chtěla jsem si najít práci a při ní pomalu rozjíždět své podnikání, svůj projekt. Jenže po padesátce jsem nikde neuspěla, nikoho nezajímalo, co umím, jaké mám zkušenosti… Odpověděla jsem snad na 100 nabídek, a nepřišla ani jedna odpověď. A tak jsem si řekla, že když osud nechce, abych pro někoho pracovala, půjdu do svého projektu naplno.

Co si zákazníci chtějí ušít?

Na svých stránkách nabízíte oděvní střihy, návody na šití i veřejné kurzy šití. Podle mě je to ucelená služba zákazníkům, kteří si chtějí šít sami pro sebe. Nabízela jste hned všechny služby naráz, nebo jste je postupně přidávala?

Začínala jsem nejprve s kurzy šití a živila se šitím kabelek a barefoot botek. Až později jsem začala nabízet střihy a návody. Trvalo mi totiž déle vymyslet, jak budou vypadat výstupy, v čem budu střihy kreslit, jak dodám zákazníkovi to, o co má zájem. Jak točit videa, na čem a jak upravovat… no prostě, zase jsem se musela naučit hodně nových věcí. Kurzy mi pomáhají předat zákazníkovi informace tak, aby jim rozuměl. Kromě toho z nich poznám, co lidi vlastně zajímá.

Návody na šití pro začátečníky i pokročilé

Komu jsou určené vaše střihy? Zvládne podle nich ušít třeba košili i antitalent na ruční práce?

Mé střihy jsou určené všem – od začátečníků po pokročilé, ale časem bych se chtěla víc věnovat těm pokročilejším. Střihy mají přehledné označení – ikonky, podle kterých poznáte, jestli si můžete na střih troufnout. Jestli je zvládne i antitalent? Těžko říci, určitá snaha, píle a šikovnost je potřeba ke každé ruční a kreativní činnosti. Pro úplné začátečníky se snažím natáčet podrobná videa. V nich je vidět, jak látku chytnout, co jak zpracovat, některé střihy mají i videokurz, kde je vše dopodrobna vysvětlené. Pokud příliš dobře šít neumíte, je nejlepší přihlásit se na kurz. Některé věci totiž prostě děláte špatně a ani o tom nevíte, pokud vám to někdo neřekne. Těch „AHA“ efektů je pak během kurzu hodně, kurz je vždy přínosem. Navíc ženská energie posiluje kreativitu a přináší nám ještě něco navíc. Nevím, jak to nazvat, ale prostě je fajn strávit nějaký čas s ženami stejného zaměření a tvořit.

Kde berete inspiraci na střihy? Sledujete nějaké módní trendy?

Módní trendy moc nesleduji. Zaměřuji se na to, co zajímá zákazníky a o jaké střihy mají zájem. Následně se to snažím skloubit s tím, co se líbí mně. Myslím, že módní trendy moje zákazníky příliš nezajímají. Nechtějí uniformu z výkladní skříně, chtějí něco hezkého, co sluší právě jim. A inspirace je všude kolem mě, když procházím městem, koukám na film nebo vidím zajímavý kousek v sekáči.

Moje oblečení

Jakou módu máte vy osobně ráda? V jakém oblečení se cítíte dobře?

Mám ráda elegantní jednoduchou módu se zajímavým prvkem. Cítím se dobře ve všem, co neškrtí a je pohodlné. Dříve jsem nosila skoro jenom kalhoty, dneska miluji spíš šaty ve všech podobách, i když kalhoty jsem také úplně nezavrhla.

Šijete si sama na sebe či pro svou rodinu, nebo nakupujete konfekci?

Konfekci sama na sebe nekupuji, kromě sportovních nebo outdoorových věcí. Oblečení, které vytvářím pro své zákazníky, také z 90 % nosím. Ale třeba pro svého muže šiji minimálně, i když spíš z časových důvodů, už na to nemám kapacitu.

Za vznik projektu Šijeme hravě může střih na barefoot

Kromě střihů na oděvy nabízíte od loňského roku také střih na výrobu barefoot. Nabízí se tudíž otázka, jak to máte s chůzí naboso vy?

Jsem bosochodec, i když ne úplně 100%. Když můžu nebo mi to počasí dovolí, tak je nosím. Je to nesmírně pohodlné a zmizely mi problémy, které jsem dříve měla.

Jak vyrobit barefoot?

Jak vznikl střih na barefoot? Nechala jste si udělat ševcovské kopyto?

To jsem právě nechtěla. Nejsem obuvník ani švec a nechci jim fušovat do řemesla. Chtěla jsem vymyslet konstrukci na látkovou balerínku. Střih, který bude univerzální na každou nohu tak, jak jsem se to učila ve škole a co jsem znala z praxe. Podmínkou bylo, aby bota byla 100% podle zásad barefoot. To znamená s nadměrkem 1–1,5 cm, přesně na šířku nohy, respektovala individuální tvar nohy. Provedením ohebná do všech stran, lehká a s minimální podrážkou a dobře seděla na noze.

Původně jsem chtěla barefoot jen vyzkoušet, zjistit, jaké to je, protože myšlenka mi přišla logická, ale nakonec se z tvorby střihu stala vášeň. Prostě mě něco nutilo na to přijít. Když už jsem si myslela, že to mám a udělám jen pár úprav, vše se změnilo a já začínala od začátku. Ale nakonec se mi podařilo střih dovést k dokonalosti. Vypadá to možná jednoduše, ale není. Proto vzniklo kopyto, které usnadní tvarování boty tak, jak chceme, bez použití konstrukce střihu.

Abych si vyzkoušela, že střih opravdu funguje, nabídla jsem kamarádkám ušití za cenu materiálu. Dopadly všechny dobře, takže jsem asi půl roku šila barefoot na zakázku. Jenže já nedovedu dělat stále dokola stejnou věc moc dlouho. Dala jsem do jedné facebookové skupiny dotaz, zda by byl o střih a návod zájem, a přišly stovky reakcí. A to vlastně naplno odstartovalo vše kolem začínajícího projektu Šijeme hravě. To byly mé první návody. Z balerínek vyšly plátěnky, botasky, pak i dva typy kozaček, začaly přibývat i střihy a návody na oblečení. Když o ně byl zájem, viděla jsem, že jdu správnou cestou.

Proč nosit barefoot

Proč by podle vás lidé měli tyhle boty vyzkoušet?

Tyhle botky asi nejsou pro každého. Někomu se nelíbí, že vypadají jako ploutvička nebo že mají kulatou špičku. Pro mě je ale naopak divné to, co vidím v obchodech s obuví. Nechápu, proč lidé dobrovolně strkají nohu do svěráku. Vždyť takový tvar nohy nemá nikdo. Širší špičku na botě dělá málokterý výrobce. Běžná bota mi připomíná spíš módu korzetů. Pro mě je důležité, že barefoot respektuje přirozenou chůzi a funkci nohy a celého pohybového aparátu.

Mnoho lidí si myslí, že potřebujeme podpěry a podpatky. Kdyby tomu tak bylo, bůh by nám nějaký podpatek pod nohou určitě udělal. Někdo si možná myslí, že bude mít pevnější svaly, když si nohu vyztuží podobně, jako když si dá ruku do dlahy nebo do sádry. Ať si to myslí, ale mně se to zdá nelogické.

Videonávody na šití zdarma

Kromě psaných návodů na šití natáčíte i videa s postupem šití. Co obnáší udělat jedno takové video?

Celý proces šití výrobku se pečlivě zdokumentuje. Je to složitější, protože je potřeba neustále měnit úhel pohledu kamery. Potom se samozřejmě musí všechno sestříhat, otitulkovat, celkově upravit, nahrát na úložiště… Ušití modelu je vlastně ta nejrychlejší část celého procesu. Vytváření střihu trvá dlouho, ale nejvíce času strávím nad výstupy. To znamená naskládat střihy do formátu, vytvořit obálku, polohový plán, technický nákres, kde vidíte členění. Dále modely nafotit, fotky upravit. U návodů udělat popisky k obrázkům.

Kurzy šití v Liberci

Kolik času vám zabere správa webu, vymýšlení střihů? Pracujete z domu, nebo máte nějakou kancelář?

Práci věnuji tak 10 až 12 hodin denně, ale do budoucna to můj cíl není. Projekt jede teprve druhým rokem, a tak se stále vlastně ještě rozjíždí. V současné době bych si už mohla dovolit zaplatit někoho na spolupráci. Začínala jsem tak, že jsem pracovala z domova. Dneska mám vlastní ateliér v centru Liberce. Mám v něm dostatek místa pro pořádání kurzů až pro čtyři osoby. Ale nejčastěji jsem v ateliéru sama, společnost mi dělají jen dvě nahaté kočky.

Pracuju i 12 hodin denně

Pracujete s agenturou, nebo si děláte všechno sama, svépomocí?

Dělám všechno sama, ale kapacitně to už nezvládám. Ráda bych někoho na spolupráci, ale je to těžké. Potřebuji nadšence jako já, který se mnou udrží tempo a bude celou věc dělat jako já srdcem. Ráda bych našla někoho aspoň na výpomoc s marketingem, protože bych se potřebovala víc věnovat komunikaci se zákazníky. Časem třeba i někoho na grafiku, aby mi zbylo více času na návody a střihy.

Co plánujete do budoucna?

Ráda bych se do budoucna víc zaměřila na pokročilejší švadlenky. O kurzy na tvorbu střihů je velký zájem. Ráda bych udělala návody, jak pracovat se střihy, jak si je upravit nebo vytvořit úplně nový střih podle vlastní fantazie. Učit konstrukce střihu je složité, ve škole to byl maturitní obor na čtyři roky. Pro amatéry je to zbytečné. Důležitější je umět z jednoduchého střihu modelováním a přenášením záševků vytvořit úplně nový model.

Jak vypadá váš klasický pracovní den?

Do ateliéru chodím mezi 6. a 7. hodinou. Nedříve vyřídím objednávky v e-shopu, odpovím na e-maily, zabalím zásilky. Zbylý čas věnuji šití nebo vytváření nových produktů, případně marketingu. Pokud je odpolední kurz, tak do 20 hodin lektoruji, pokud kurz není, odcházím mezi 17. a 18. hodinu domů. Jednou až 2× do měsíce je v pátek a v sobotu odpolední kurz. Neděle mám vždy volné. Odpočívám, vařím, věnuji se zahrádce, nebo jedeme na kolo či výlet.

Podpora rodiny nesmí chybět

Podporuje vás rodina v podnikání?

Děti už jsou dospělé. Mohu se tedy naplno své práci věnovat. Oba synové pracují v oboru IT a občas mi pomáhají, pokud potřebuji technickou podporu kolem PC a programů. Mám skvělého muže. Bez jeho podpory bych práci nemohla dělat v zápřahu, který mám teď. Fandí mi a věří, že moje práce má smysl. O domácí práce se dělíme. Moc ráda vařím a zavařuji pro něho marmelády, které miluje. Pěstuji na naší mini zahrádce, co jde, a když se toho hodně urodí, tak to zpracovávám. Domácí práce rozdělujeme na ženské a mužské jen podle toho, zda na to fyzicky stačím, nebo ne. V domácnosti nic neopravuji, nepřitloukám hřebíky, nesekám dřevo. To dělá manžel. O ostatní práce se dělíme. A když je hotovo a máme volno, trávíme ho většinou venku aktivně.

Překonat strach z podnikání

Co byste poradila ženám, které by chtěly podnikat, ale mají strach?

Nevím, jestli zrovna já můžu druhým radit, ale myslím si, že nikdy není pozdě začít dělat to, co vás baví a co máte rády. Je důležité nevrhat se bez rozmyslu po hlavě do čehokoliv, ale dělat věci srdcem a vybrat si to, co vás opravdu baví. Udělat si jednoduchý průzkum trhu, třeba mezi kamarády, a zjistit, jestli je o produkt nebo službu zájem a za kolik. A podle toho se pak rozhodnout a nezaleknout se prvních překážek.

Myslíte si, že článek nakopne někoho, kdo o podnikání teprve přemýšlí? Sdílejte ho.